Farnost Klimkovice

Římskokatolická farnost Klimkovice 

 

je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Kostel zasvěcený svaté Kateřině a fara v Klimkovicích existovaly zřejmě již od založení města, stejně jako město samotné jsou však doloženy poprvé až v 15. století, konkrétně k roku 1487, kdy je zde jmenován farář Jan. V 16. století se obyvatelé města přiklonili k luteránství a odolali i snaze vrchnosti, Bzenců z Markvartovic (1573–1600), uvést do nově postaveného (kolem roku 1580) renesančního kostela svaté Kateřiny katolického faráře. Roku 1607 uvedl nový pán Jan starší Vlček do Klimkovic opět luteránské kazatele. Po třicetileté válce byla farnost neobsazena, protože Vlčkové se ještě dlouho drželi evangelické víry a vzpírali se dosadit katolického kněze, takže Klimkovice musely být spravovány z Bravantic; fara byla obnovena až kolem roku 1670, kdy sem byl ustaven první pobělohorský farář Mikuláš František Roch.

K farnosti patří vedle vlastního města také blízké osady LagnovHýlovJosefovice a Václavovice a část Fonovic, do roku 1783 také část Svinova, tzv. „Velká strana“ na pravém břehuPorubky. Od roku 1900 patří k farnosti též Janovice, do té doby patřící k farnosti Bravantice. Od farnosti se osamostatnila roku 1903 farnost Polanka nad Odrou včetně osad Janové a Přemyšova. Patronátní právo ke klimkovické faře měla klimkovická vrchnost, jíž byla od roku 1600/1612 hrabata Wilczkové (Vlčkové) z Dobré Zemice.

Farnost je součástí bíloveckého děkanátu od jeho založení roku 1670 a spolu s ním náležela do roku 1996 k (arci)diecézi olomoucké, od uvedeného roku pak k nově vytvořené diecézi ostravsko-opavské.

V roce 1859 bydlelo ve farnosti 4008 římských katolíků (vedle 8 židů). V roce 1930 žilo ve farnosti 3812 obyvatel, z čehož přibližně 3413 (90 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.

Farním kostelem je renesanční kostel svaté Kateřiny (s přistavěnou barokní hrobkou hrabat Wilczků) v blízkosti klimkovického zámku. V samotných Klimkovicích se dále nachází hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, v místní části Josefovice pak kaple.

Ve farnosti v letech 1896–1938 fungovala v Klimkovicích klášterní škola (nejprve dívčí, od roku 1918 pomocná) řízená Českou kongregací sester dominikánek s mateřincem v Řepčíně.

 

Novinky

Čtení na 2. neděli velikonoční

1. čtení: Sk 4, 32-35 Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. Nikdo neříkal o ničem ze svého majetku, že je to jeho vlastní, ale měli všecko společné. Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost. A tak nikdo u nich...
Celý článek

Čtení v neděli o Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně

1. ČTENÍ: Sk 2, 42-47 Křesťané setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách. Všechny naplňovala bázeň, poněvadž se prostřednictvím apoštolů dělo mnoho divů a znamení. Všichni, kteří přijali víru, drželi pevně pohromadě a měli všechno společné. Prodávali...
Celý článek

Čtení na Bílou sobotu

1. čtení: Gn 1,1 - 2,2 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země však byla pustá a prázdná, temnota byla nad propastnou hlubinou a Boží dech vanul nad vodami. Tu Bůh řekl: „Buď světlo!" A bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od temnoty. Bůh nazval světlo dnem a temnotu...
Celý článek

Čtení na Velký pátek

1. četní: Iz 52, 13-53, 12  Hle, můj Služebník dojde úspěchu, bude povýšen, povznesen k velké vznešenosti. Jak mnozí budou nad ním žasnout! Neboť jeho podoba byla nelidsky zohavena, vzhledem se nepodobá člověku. On přivede v údiv mnohé národy, králové před ním zavřou svá ústa, neboť...
Celý článek

Čtení na Květnou neděli

1. čtení: Iz 50, 4-7 Pán, Hospodin, mi dal jazyk učedníka, abych uměl znaveného poučovat utěšujícím slovem. Každého rána mi probouzí sluch, abych ho poslouchal, jak je povinnost učedníků. Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět.  Svá záda jsem vydal těm, kteří mě...
Celý článek

Čtení na 5. neděli postní cyklus B

1. čtení: Jer 31, 31-34 Hle, blíží se dni - praví Hospodin - kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem novou smlouvu: ne jako byla smlouva, kterou jsem sjednal s jejich otci, když jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl z egyptské země; smlouva, kterou zrušili, ačkoli já jsem byl jejich pánem -...
Celý článek