Svatá Kateřina Alexandrijská

Něco o Svaté Kateřině Alexandrijské

 

Legenda

Podle křesťanské legendy doložené od 10. století byla Kateřina vzdělanou egyptskou princeznou a stala se křesťankou pod vlivem jistého místního poustevníka. Během pronásledování křesťanů císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry a v disputaci přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů (císař je za to dal upálit). Maxentius – fascinovaný její osobností – jí nabídl místo po svém boku, ona však odmítla, protože se zasvětila panenství.

Proto ji zhrzený vládce nechal umučit. První pokus o popravu však byl neúspěšný: Hořící kolo, na něž měla být vpletena, zasáhl blesk (přestože se opakovaně uvádí, že měla být vpletena do kola, tak podle legendy byl záměr ji rozsápat mučícím soukolím, kdy dvě kola posetá hřeby a noži se točila na jednu stranu a zbylá dvě, opět s noži, se měla točit opačně. Viz atribut kola na zobrazení sv. Kateřiny nože na loukoti často nese. Boží blesk dle znění legendy tento nástroj však spálil dřív, než došlo k mučení. Blesk spálil i tisíce pohanů, kteří nástroj zrobili. Proto jí císař nechal uřezat prsy a stít hlavu. Ze žil světice namísto krve prýštilo mléko a andělé zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. Zde byly ostatky později nalezeny a vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny.

Kult

Kateřina je patronkou mimo jiné panen, učenců, studentů a učitelů, kolářů a několika dalších řemeslných profesí, námořníků a tiskařů, dále ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých.

Svátek připadá na 25. listopadu. Po Druhém vatikánském koncilu však byla Kateřina pro svou historickou nedoloženost vyňata z oficiálního seznamu světců římskokatolické církve.

Atributy, s nimiž je zobrazována, jsou kolo (na němž byla mučena), kniha (symbol učenosti), koruna a palmová ratolest (dva obecné symboly mučednictví jako vítězství).

Kateřina Alexandrijská bývá občas zaměňována se sv. Kateřinou Sienskou, historickou postavou, rovněž křesťanskou intelektuálkou, žijící však o mnoho století později, než kam legenda klade život Kateřiny Alexandrijské. Mluvilo-li se na území střední a severní Evropy o sv. Kateřině bez rozlišení, byla tím až do počátku 20. století myšlena téměř jistě Kateřina Alexandrijská, mnohem populárnější než její sienská jmenovkyně.

Kult svaté Kateřiny se rozšířil v západní církvi od 11. století a soustředil se zejména na její mučednictví a mimořádné zázraky, které se jí připisují, jednak její učenost, pro kterou se stala patronkou fakulty svobodných umění pařížské univerzity a později ochránkyní univerzit vůbec.

V Čechách byl propagátorem a podporovatelem kultu svaté Kateřiny Karel IV., který v den jejího svátku 25. listopadu 1332 (popravena 25. listopadu 307), zvítězil v bitvě u hradu San Felice v severní Itálii. Karlova soukromá svatyně v malé věži Karlštejna se později (nikoli za Karlova života) začala nazývat Kaplí svaté Kateřiny, která je vyobrazena na boční straně oltářní mensy. Tato architektonická stavba má stěny vykládané drahými kameny. Kaple podobná spíše drahému šperku byla osobním kontemplativním místem slavného císaře, kde před důležitými státnickými kroky dlouho rozjímal.

Příběh o krásné, hrdé a učené světici, která vítězně diskutovala s nejučenějšími mistry a posléze po dlouhých mukách zemřela za víru v Krista, byl ve středověku velmi oblíben. Uctívání Kateřiny se uplatnilo také v selském životě. O Kateřinině slavnosti končila pastva, na dvorech začínali se stříháním ovcí. Pro děvečky a čeledíny byl svátek svaté Kateřiny dnem, kdy dostávali mzdu a mohli měnit dvůr, pokud nebyli vyplaceni již o svatém Martinu (11. listopadu).

Novinky

Čtení na 27. neděli v mezidobí cyklus B

Čtení z první knihy Mojžíšovy ¦ Gn 2, 18-24.  Hospodin Bůh řekl: “Není dobré, že člověk je sám. Udělám mu pomocníka, který by se k němu hodil.“ Hospodin Bůh uhnětl z hlíny všechnu divokou zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jaké jim dá jméno: takové mělo být...
Celý článek

Čtení na 26. neděli v mezidobí cyklus B

Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy ¦ Nm 11, 25-29. Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo. Dva muži z nich zůstali v...
Celý článek

Čtení na 25. neděli v mezidobí cyklus B

Čtení z knihy Moudrosti ¦ Mdr 2, 12a. 17-20.  Bezbožníci řekli: „Číhejme na spravedlivého, podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova, zkusme, jak to s ním skončí. Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme ho soužením a trápením, abychom...
Celý článek

Pastýřský list ke Svatému roku

Drazí bratři a sestry,  rádi bychom vás dnes pozvali ke slavení jubilejního Svatého roku 2025, který bude časem mimořádných milostí. Je vyhlašován Petrovým nástupcem jako projev moci, kterou hlava církve dostává přímo od Krista: „Tobě dám klíče od nebeského království: co svážeš na zemi,...
Celý článek

Čtení na 24. neděli v mezidobí cyklus B

Čtení z knihy proroka Izaiáše ¦ Iz 50, 5-9a.  Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět. Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou.  Pán, Hospodin, mi však pomáhá, nebudu tedy...
Celý článek

Čtení na 23. neděli v mezidobí cyklus B

Čtení z knihy proroka Izaiáše ¦ Iz 35, 4-7a.  Řekněte malomyslným: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“ Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na...
Celý článek

Čtení na 22. neděli v mezidobí cyklus B

Čtení z páté knihy Mojžíšovy ¦ Dt 4, 1-2. 6-8. Mojžíš řekl lidu toto: „Nyní, Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, která vás učím zachovávat, abyste žili a šli obsadit zemi, kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců. Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete, ale...
Celý článek